Teplo
Spolehlivé a úsporné
už 95 let

K výrobě nebo prodeji tepla je zapotřebí licence, kterou uděluje Energetický regulační úřad (ERÚ). Konečná cena pro spotřebitele je závislá na jeho výrobci a prodejci, částečně ovlivňuje cenu tepla pro vytápění a ohřev vody také Energetický regulační úřad.

Složení ceny tepla a její regulace

Do ceny se zahrnují náklady na pořízení zdrojů tepla, náklady na modernizaci výrobny a teplárenské sítě, další provozní náklady, náklady na pořízení paliva (zemní plyn, uhlí,...), emisní povolenky, DPH a marže. Konečná cena za jednotku tepla (1 GJ) je omezována regulátorem (ERÚ), a to stanovením cenového stropu. Teplárny pak musejí stanovovat cenu tepla s ohledem na tuto normu.

Soustavou zásobování tepelnou energií jsou efektivně zásobovány velké bloky. Díky jedinému zdroje emisí je tento způsob vytápění nejšetrnější k životnímu prostředí. Koncovému uživateli odpadá jakákoliv obsluha zařízení. Všechny ostatní povinnosti se zajištěním dodávky tepla až do domu jsou na dodavateli.

1) Úspory

– konkurenceschopná cena

– palivo (zemní ply) nakupujeme přímo na burze

– používáme nejmodernější, úsporné technologie

– vysábíme současně i elektřinu, a tak zajišťujeme efektivní využití paliva

2) Podpora

– zařízení vybudujeme, zafinancujeme nebo převezmeme do správy

– k dispozici je náš tým zkušených obchodníků, projektantů a servisních techniků

– smluvním partnerům je k dispozici naše non-stop havarijní služba

3) Odpovědnost

– teplo vyrábíme a rozvádíme bezpečně a ekologicky

– jsme nositeli certifikací dle standardi ISO

– jsme stoprocentně ve vlastnictví statutárního města Brna

4) Komfort

– zakládáme si na maximální spolehlivosti dodávky tepla

– staráme se o pravidelný servis rozvodové sítě a tepelných rozvodů

– veškeré zdoje jsou pod neustálým dohledem našeho dispečinku

– řešíme potřebnou administrativu, včetně odečtů a rozúčtování nákladů

5) Dostupnost

– v Brně provozujeme rozsáhlou soustavu, ke které můžeme naše zákazníky připojit

– staráme se o rozvod tepla až k radiátorům

Teplo se vždy šíří z teplejšího prostoru do chladnějšího. Při rozdílu teplot sousedních bytů tedy dochází k přestupu tepla stěnami. A nejen to. Současně teplo putuje vertikálním systémem stoupaček. Jinými slovy, když někdo zapne topení ve vyšším patře, teplá voda proudí trubkami  (stoupačkami) i přes ostatní byty pod ním, které jsou tak částečně vytápěny, i když mají vypnuté topení. 

Přestože sami netopíte, proudí k vám teplo i bez otevřeného radiátoru. Toto teplo nelze přesně změřit žádným měřidlem. Poměrová měřidla na vašich radiátorech neměří jednotky dodaného tepla, ale určují pouze poměr mezi tím, kolik bylo na jednotlivých radiátorech v domě protopeno. Na základě takto zjištěných poměrů se pak mezi jednotlivé uživatele dělí část tepla naměřená patním měřidlem, zbytek je z důvodů prostupů tepla zdmi rozdělen v poměru započitatelných ploch.

Obecně lze říct, že topná sezona (nebo podle vyhlášky správněji otopné období) trvá od 1. září do 31. května. Pravidla pro vytápění stanovuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2007 Sb. Ta uvádí, že dodávky tepla v otopném období jsou zahájeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu v dané lokalitě poklesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty v dalším dni.

Teplo pro ústřední topení (ÚT) a teplou vodu (TV) je většinou dodáváno do jednotlivých domů přes samostatný fakturační, tzv. patní měřič. Někdy je teplo pro teplou vodu měřeno ve výměníkové stanici. V takových případech je měřeno buď samostatným měřidlem, nebo může být měřeno rozdílem měření celkového tepla dodaného do výměníkové stanice (VS) a po odečtení celkového tepla pro ÚT vyjde teplo pro teplou vodu. Zjednodušeně tedy VS – ÚT = TV. V případě, kdy je domovní stanice umístěna přímo ve vytápěném domě není takové rozdělení potřeba.