Od 1. října 2023 bude cena tepelné energie na výstupu ze sekundární sítě, která se týká drtivé většiny domácností, 1 090 Kč/GJ bez DPH (1 199 Kč/GJ s DPH) a na výstupu z primární sítě 930 Kč/GJ bez DPH (1 023 Kč/GJ s DPH). V porovnání s cenou po navýšení vloni v listopadu, k němuž musela společnost přistoupit primárně kvůli turbulenci na trhu s energiemi po vpádu Ruska na Ukrajinu, je cena za GJ zhruba 473 korun nižší.
„Jsem velmi ráda, že můžeme s nástupem topné sezony 2023/24 oznámit Brňanům tuto dobrou zprávu. Hlavním důvodem je nejen zklidnění situace především na trhu se zemním plynem, který zatím nadále tvoří hlavní palivo Tepláren Brno, ale rovněž řada opatření, k nimž přistoupila jak sama společnost, tak Brňané. I těm patří dík za zodpovědné hospodaření s energiemi,“ ocenila primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Výslednou cenu tepla umožňuje Teplárnám Brno vyrovnávat řada opatření pro efektivní výrobu i distribuci tepelné energie a navazující příjmy z prodeje elektřiny vyráběné současně s teplem. Do ceny tepla se pozitivně propisují také výnosy z poskytování služeb pro státní společnost ČEPS zodpovídající za přenosovou síť České republiky. Stabilizačním prvkem je rovněž podíl tepla vyrobeného společností SAKO Brno, který se v uplynulém období ještě zvýšil. „Po zdražení z konce loňského roku jsme proto mohli v relativně krátké době letos na jaře snížit cenu tepla o 170 Kč/GJ bez DPH (187 Kč/GJ s DPH). V součtu se snížením ceny od letošního října o dalších 260 korun bez DPH (286 Kč/GJ s DPH) to znamená, že v porovnání s cenou z listopadu 2023 průměrná domácnost se spotřebou zhruba 20 GJ ročně uspoří téměř 9 500 korun,“ upřesnil generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
Přestože se zatím zdá, že energetická krize by neměla v následujících měsících eskalovat, neznamená to, že je definitivně zažehnána. „Nadále pracujeme na tom, aby naše cena zůstala dlouhodobě plně konkurenceschopná, a to bez ohledu na vývoj dodávek zemního plynu. Proto jsme zahájili výstavbu biomasového zdroje na našem provozu Brno-Sever na Obřanské, nadále usilovně pokračujeme v přípravě projektu horkovodu, který by měl do Brna přivést teplo z Jaderné elektrárny Dukovany. Kromě toho počítáme s modernizací našich zdrojů, s rozšířením portfolia služeb výkonové rovnováhy pro ČEPS a dále chceme více využívat alternativních řešení včetně fotovoltaiky,“ doplnil Petr Fajmon.