Postupně, ale co nejrychleji snižovat závislost na zemním plynu a zajistit pro Brno nízkoemisní a bezpečné dodávky tepla za přijatelnou cenu. O naplnění těchto cílů usilují Teplárny Brno již dlouhodobě, s událostmi posledních týdnů, kdy reálně hrozí, že Rusko přeruší dodávky plynu, ale nabraly věci rychlejší spád. Minulý týden zveřejnilo vedení města záměr na oživení plánu zásobování Brna teplem prostřednictvím horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. A poprvé také zasedala energetická pracovní skupina města Brna, jejíž vznik iniciovala primátorka Brna Markéta Vaňková. Brno totiž spaluje pro centrální vytápění ze všech tuzemských měst nejvíce plynu. „V tuto chvíli bezprostřední nebezpečí okamžité odstávky centrálního zásobování teplem v Brně kvůli nedostatku plynu nehrozí. Výhodou samozřejmě je také oteplení a blížící se konec topné sezony. A i kdyby došlo na „zavření kohoutků“, zásoby plynu by v Brně podle odhadu vystačily na 30 až 90 dnů plného provozu včetně průmyslu. Nicméně musíme být připraveni,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková.
V současnosti přitéká do ČR víc plynu, než činí spotřeba, a zásobníky se plní. Nelze však předvídat, jaká bude situace při zahájení topné sezony 2022/2023. Teplárny Brno se proto připravují na možnost, že zemní plyn nebude nebo bude jen v omezeném množství.
V současnosti činí podíl plynu při výrobě tepla v Brně 80 procent, zbývajících dvacet je zajištěno prostřednictvím spalováním odpadu v SAKO Brno. S plánovaným rozšířením technologií v provozu tepláren Brno-sever o kotel na biomasu a navýšením kapacity městské spalovny by k zajištění dodávek tepla stačila od roku 2025 zhruba polovina dosavadního množství plynu. „Výroba ze štěpky by vykrývala asi 15 – 20 procent, teplo ze SAKO Brno by zajistilo 30 procent,“ upřesnil generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Kombinace těchto kroků s připojením na uvažovaný horkovod z elektrárny Dukovany, na jehož projektu by se podílely i Teplárny Brno, by pak moravské metropoli zajistila energetickou soběstačnost.
Horkovod z Dukovan je reálné řešení zásobování Brna teplem
Horkovodní potrubí napáječe z Dukovan mimo Brno v délce 42 kilometrů povede z velké části pod zemí mimo komunikace a zastavěnou oblast. Oběh vody budou zajišťovat čerpací stanice na obou koncových bodech, ale také po trase. S napojením na městskou horkovodní soustavu se počítá v čerpací stanici v Bosonohách. Řešitelský tým nyní vyhodnocuje jednotlivé parametry, případně již také navrhne strukturu obchodního a ekonomického modelu včetně možností spolufinancování z evropských zdrojů tak, aby se minimalizovala cena tepla pro koncového spotřebitele. „Celkem Brno nyní pro centrální zásobování teplem spotřebuje zhruba 150 milionů metrů krychlových ročně. Zatímco však vloni na jaře stála 1MWh 17 EUR, nyní se cena pohybuje kolem 90 EUR. Využití zkapalněného plynu, o kterém se mluví, komplikuje fakt, že Česká republika nemá přístup k terminálům a stavba přímého napojení by si vyžádala rovněž několik let. Horkovod z Dukovan by byl naprosto koncepčním řešením diverzifikace rizik a výrazně by zvýšil bezpečnost dodávek tepla,“ vysvětlil Petr Fajmon.
Pro připojení soustavy centrálního zásobování teplem k horkovodu z Dukovan bude mimo jiné nutné připravit napojovací body pro zaústění obchvatných větví, posílit čerpací stanice ve zdrojích a zřídit centrální dispečink. Lze předpokládat, že v době realizace napáječe z Dukovan bude v Brně již parovodní síť rekonstruována a město bude kompletně zásobováno horkovody. Stávající hlavní zdroje Tepláren Brno zůstanou v omezeném provozu, budou využívány jako záložní nebo pro doplnění tepla ve špičce. Reálně by brněnská tepelná soustava mohla být na horkovod z Dukovan připojena do roku 2030.
S výrobou na lokálních zdrojích pomohou TB sluneční paprsky
Částečně již letos a v následujících letech budou výrazně více Teplárny Brno také využívat fotovoltaické elektrárny instalované na jejich lokálních i některých velkých zdrojích. Na vlastních pozemcích v Oslavanech, které v současnosti nevyužívají, mají v plánu výstavbu velké fotovoltaické elektrárny. Na rozloze asi 45 tisíc metrů čtverečních na rekultivované volné ploše bývalé uhelné elektrárny by bylo rozmístěno téměř 9000 panelů. Velikost výkonu této plánované fotovoltaické elektrárny je předběžně stanovena na 4 000 kWp, což představuje roční objem výroby přibližně 4 200 MWh. Výkon bude dále přenášen přes střídače a transformátory do centrální rozvodny a odtud dále předáván do distribuční soustavy. Vyrobená elektrická energie bude prodávána na trhu s elektřinou.
Naplno už Teplárny Brno budují fotovoltaické elektrárny na střechách svých lokálních zdrojů. První spustily vloni na EKOtelně ve Slatině, 25 fotovoltaických elektráren chtějí spustit letos a minimálně stejný počet příští rok. Z celkového počtu 181 jich vybraly 119, které splňují podmínky pro instalaci panelů. Po osazení fotovoltaiky na všechny tyto objekty se ročně emise oxidu uhličitého sníží o více než 700 tun. Čistá solární elektřina by měla zhruba z třiceti procent pokrývat vlastní spotřebu kotelen a výměníkových stanic, což zlevní výrobu tepla a teplé užitkové vody. „Přes léto by se pak v době slunečního svitu měly lokální zdroje s fotovoltaikou většinou stát z pohledu spotřeby elektrické energie soběstačné,“ upřesnil ředitel technického rozvoje a servisu Tepláren Brno Martin Šroubek. Přebytky by měly být dodávány do distribuční sítě. Zelenou elektřinu Teplárny Brno nabídnou také svým koncovým zákazníkům.
Už počátkem roku započaly práce na instalaci solárních panelů na zdrojích Lány, Bořetická a Štefáčkova. Fotovoltaické elektrárny by zde měly být spuštěny během dubna. V druhé etapě, která skončí v polovině letošního roku, budou následovat Ukrajinská, Čeňka Růžičky, Spodní, Brechtova a Hodonínská, Dunajská, Elplova, Černého, J. Faimonové a Kubíkova.
Projektová dokumentace je připravena i pro ostatní instalace plánované na letošní rok.
Postupně budou fotovoltaické panely osazeny i na velkých zdrojích TB, připravuje se Špitálka a Červený mlýn, v rámci doplnění provozu Brno-sever o biomasový zdroj bude fotovoltaika vybudována i zde. Každá MWh z fotovoltaických elektráren přitom přispěje snížením 1,17 tuny oxidu uhličitého oproti výrobě z fosilních paliv.