Přesně před devadesáti lety, 4. prosince 1930, zahájila v Brně provoz teplárna na Špitálce. U příležitosti tohoto výročí dnes právě zde slavnostně, i když vzhledem k protiepidemickým opatřením v komorním duchu, pokřtili zástupci města a společnosti Teplárny Brno výpravnou publikaci 90 let brněnského teplárenství. Fundovaný text autorů Jaromíra Veselého a Václava Klíčníka doprovázejí desítky unikátních fotografií, z nichž mnohé dosud nebyly zveřejněny.
Městská společnost Teplárny Brno, která je pokračovatelem tradice, dodává v současnosti teplo nejen sto tisícům bytů, ale i řadě škol, divadel či administrativních nebo průmyslových komplexů. „Stojím tu vlastně jako jeden z představitelů tepláren, protože město je jejím stoprocentním vlastníkem. Osobně jsem ráda za to, že Brno tuhle teplárnu má. Je pro město významným partnerem v ekologických cílech, což pochopí každý čtenář této knihy. Už jen když si porovná fotografie z počátků výroby tepla v Brně a současné teplárny. Je pro nás také důležitým partnerem v oblasti společenské odpovědnosti. Teplárny jsou profitabilní společnost, která pravidelně podporuje brněnské nemocnice a spoustu charitativních projektů a nadací s působností v Brně. K jejímu krásnému výročí přeji hodně zdaru a knize přeji, ať se líbí!“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková, která knížku pokřtila.
Podrobné zpracování historie, ale i bližší pohled na moderní tvář tepláren, oceňuje na nové publikaci generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon: „Jsem velmi rád, že shromážděná fakta dávají jasně najevo, že Teplárny Brno hrají v Brně nezastupitelnou roli. A nejenže poskytujeme obyvatelům teplo a dnes i plyn a elektřinu, ale také se podílíme se na ekologických záměrech města včetně průběžného snižování škodlivých emisí a podporujeme rozvojové plány, třeba v elektromobilitě.“
„Do firmy jsem nastoupil v roce 2010. A když mne později pan generální ředitel požádal o pátrání původu názvu provozu Červený mlýn, ponořil jsem se do studia archivních dokumentů, zjistil jsem, kolik zajímavostí je spojených s historií tepláren v Brně, a začal shromažďovat materiály pro případné publikování,“ uvedl Veselý. „Jsem rád, že jsem se mohl na vzniku publikace podílet. Zaměstnancem Tepláren Brno jsem byl čtyřicet let, ale kromě vlastních vzpomínek jsem vycházel také z rozhovorů mnohých pamětníků,“ doplnil Václav Klíčník.
Teplárna na Špitálce se stala vůbec prvním zařízením v tehdejším Československu, kde od počátku současně s teplem byla vyráběna rovněž elektřina. Za tímto progresivním řešením stojí profesor Vladimír List, který se k němu inspiroval při své návštěvě USA. Po návratu nechal prošetřit, kolik tun páry potřebují ročně brněnské textilky, a zjistil, že spotřeba páry na jeden kilometr je mnohem vyšší než v New Yorku! Kogenerace tepla a elektřiny, pro níž se vžilo označení KVET, se dodnes řadí k nejefektivnějším možným způsobům výroby energií.
Místo na Špitálce bylo pro teplárnu vybráno záměrně, protože v jeho bezprostředním okolí se nacházela většina významných textilních továren. Vybraný pozemek o rozloze zhruba 1,5 hektaru byl však velmi podmáčený, proto ho bylo nejprve potřeba zpevnit zatlučením sedmi tisíc dřevěných kůlů. Již po uvedení do provozu zásobovala Špitálka párou a elektřinou 8 velkých podniků. Za prvních 10 let provozu se výroba páry zvýšila čtyřnásobně a za dalších 10 let ještě 2,5 násobně.